František Bulava trénuje na Havaj

Váš sport vyžaduje všestrannost, co vás k němu přivedlo?

 To máte pravdu, triatlon vyžaduje skloubit tři disciplíny. Původně jsem se věnoval běhům na dlouhé tratě, to bylo od roku 1985. V letech 1989-1997 jsem dokonce závodil za Lokomotivu Beroun v oddíle atletiky. Dotáhli jsme to až do první ligy. K triatlonu jsem se dostal náhodou. Berounský Slávek Cihlář, který je výborným běžcem na osmistovku,  mi, tuším že v roce 1991, nabídl, zda se nechci zúčastnit olympijského triatlonu v Berouně. Já to zkusil a byl jsem po závodě pěkně zničený. Navzdory tomu to ve mně zanechalo silný dojem a tak jsem si v rámci přípravy v dalších letech občas nějaký triatlon zajel. Vy jste se ale vynikl u zajímavého resortu. Například v letech 1997 – 2002 jsem Českou republiku reprezentoval ve vojenském pětiboji (pozn. střelba na 200 metrů, překážková dráha 500 metrů, překážkové plavání 50 metrů, hod granátem na cíl a do dálky a běh na 8 kilpometrů) na mezinárodních soutěžích. Byl jsem  pětkrát na mistrovství světa, dvakrát na evropském mistrovství a na  mezinárodních závodech za reprezentaci Armády ČR. Medailových výsledků jsme s tříčlenným družstvem dosahovali na závodě Winter survival. Na běžkách trávím podstatnou část zimní přípravy, ale ani sjezdovky mi nedělají problém. Na jaře a podzim se účastním běžeckých závodů a duatlonů. V zimě si občas zkusím pro zpestření zimní triatlon, což je  běh – MTB kolo – běžky, případně aquatlon složený z plavání a běhu. Aktivním odpočinkem je pro mě turistika v Tatrách, kde jsem se narodil. Protože jsem vystudoval FTVS UK v Praze, tak zvládám většinu běžných sportů. Když jsem byl mladší, tak jsem měl docela dobrý základ z jiných sportů, čehož v současnosti využívám. Na horském kole jsem začal závodit v terénním triatlonu od roku 2001 a od roku 2005 pravidelně jezdím Xterru, což je terénní triatlon.  

V Berouně jste vytvořili zajímavou partu, jak se váš tým jmenuje a kolik je v něm členů?

Možná jste mě omylem zařadil do „konkurenčního" Ironstars, kde se jeho členové specializují na střední a dlouhý triatlon. Jsou to výborní sportovci a dobří kamarádi, se kterými se občas potkám na závodech. Já ale závodím od roku 2008 za Lokomotivu Beroun. Členem Lokotky jsem jako atlet a triatlonista již patnáct let. Výborným triatlonistou Lokomotivy je Josef Pešl, který se specializuje na krátké silniční triatlony. Letos mě dokonce na Dobříšském tvrďákovi těsně porazil o osm vteřin ? Věřím, že ještě o něm budeme slyšet. V poslední sezoně v aquatlonech měli výborné výsledky Jan a Slávek Cihlářové. Budoucnost ale vidím hlavně v mladých nadějích našeho oddílu.

Kde jste byl na závodech nejdále a kde to bylo nejzajímavější?

Nejvzdálenějším závodem bylo ME ETU 2010 v krostriatlonu  v Myjavě na Slovensku. Nejzajímavější pro mě je Xterra Prachatice a Xterra O-See. Světové poháry prostě mají svojí úroveň. Velmi rád ale chodím i na menší závody, kde to má neopakovatelnou atmosféru, například Újezdský duatlon, Dobříšský tvrďák, X off-road Házmburk. Jakých jste dosáhl největších úspěchů ve své dosavadní kariéře? Tak za vzpomenutí stojí mistrovství Evropy v Myjavě v roce 2010, kde jsem měl sice smůlu, ale i s defektem jeden a půl kilometru před cílem cyklistické části jsem vybojoval bronzovou medaili. Cenná jsou vítězství ve světových pohárech Xterra v mé věkové kategorii. Byl to v roce 2010 Špindlerův Mlýn, 2012 Prachatice a nedávno v O-See v německém Zittau, Německo. Loni a letos se mi povedlo zvítězit na mistrovství ČR v terénním duatlonu v Žlutých lázních a na republikovém šampionátu v Xteře v Ostrově nad Ohří. Těžko říct, která medaile  je nejcennější, ale největší konkurence byla letos v O-See, tam jsem jel opravdu na hranici svých možností.

Kolik závodů absolvujete v letošním roce a co vás ještě čeká?

  V letošním roce mám za sebou devět triatlonů (6 terénních a 3 silniční), tři duatlony a čtyři přespolní běhy.  Starty si vybírám podle toho, jak mi zapadají do přípravy, vždy s nějakým vrcholem. V tomto roce to byly světové poháry v Prachaticích a O-See. Ještě mě letos čeká Xterra Krušnoman v Klínech, kde bych chtěl udržet v hodnocení Českého poháru konečnou desátou příčku v absolutním pořadí, o což žádný jiný veterán neusiluje. Tradičním „zavírákem" sezony je Máchačský pohodář, který si nenechám ujít ani letos. Hlavním cílem je letos MS XTERRA na ostrově Maui na  Havajských ostrovech. Tady bych chtěl bojovat o některou z medailí. V současné době dělám všechno pro to, abych tam uspěl.

Jak si i ve vašem věku (47 let) udržujete tak vysokou výkonnost?

Triatlon a zvláště terénní je velmi náročný na čas a  materiální vybavení. Člověk ale musí být hlavně  zdravý. S přibývajícím věkem roste riziko opotřebování kloubů a šlach. Mě se v poslední době  osvědčila kloubní výživa Gelmodel, která se velmi dobře vstřebává. Dále používám po těžkých trénincích nebo závodech aminokyseliny (BCCA), piju iontové nápoje. Vířivka nebo masáž jednou týdně je pro mě samozřejmostí. Důležitý je samozřejmě dostatek spánku. V závodech a po dobu regenerace používám kompresní návleky a podkolenky od firmy Pondy. Co se týče jídla, tak dva až tři dny před závodem dávám přednost lehčí stravě s vysokým obsahem cukrů, ale jinak se nijak neomezuji a pivo a guláš v Chýňském pivovaru si dám běžně.  Velmi bych chtěl také poděkovat Lokomotivě Beroun a triatlonovému oddílu za podporu v mém snažení.

Článek zveřejňujeme s laskavým svolením redaktora Berounského deníku pana Jana Beža.