Chrupavky chránící látky ve výživě jezevčíků

Nutriční doplňky, konkrétně tak zvaná chondroprotektiva - chrupavky chránící látky, jsou v posledních letech často diskutovaným tématem ve výživě lidí i zvířat. u psů je zdůrazňována vhodnost jejich pravidelného podávání hlavně u velkých a obřích plemen. Ale i psi menšího vzrůstu trpí na onemocnění pohybového aparátu, kterým lze podáním těchto látek předcházet či zmírňovat jejich klinické projevy. Specielně u jezevčíků se velmi často setkáváme s onemocnění meziobratlových plotének nazývaným protruze/extruze disku neboli výhřez meziobratlové ploténky. Jedná se o vážné onemocnění, které výrazně omezuje pohybovou aktivitu zvířete, je velmi bolestivé a v mnoha případech má za následek dokonce ochrnutí, pomočování a podobně. Domnívám se tedy, že časné preventivní podávání preparátů obsahujících kolagen a glukosamin, jako látky dodávající pojivovým tkáním pohybového aparátu (meziobratlovým ploténkám, kloubním chrupavkám, vazům…) základní vlastnosti – pevnost a pružnost, může výrazně přispět ke spokojenému životu jezevčíků, ať už se jedná o domácího mazlíka nebo aktivního loveckého psa.

Pro pochopení problematiky onemocnění meziobratlových plotének je jistě na místě drobný anatomický úvod. Páteř se skládá z  kostěných jednotek – obratlů. Ty jsou pospojovány specielním typem kloubního spojení, jehož součástí je i tak zvaná meziobratlová ploténka (disk). Tu lze přirovnat k polštáři, který tlumí nárazy mezi jednotlivými obratli a zároveň dovoluje jejich pohyb. Ploténka se skládá ze dvou částí: gelovitého centra – dřeňového jádra a vnějšího vazivového prstence, tvořeného koncentricky uspořádanými vrstvami vazivové chrupavky. Meziobratlové disky těsně sousedí s chrupavčitými koncovými ploténkami, které pokrývají přilehlé strany kostěných obratlů a dodávají diskům potřebné živiny. Kloubní spojení je navíc, podobně jako u kloubů končetin, zpevněno vazy. Pro správnou funkci páteře jako celku chránícího pro život nezbytnou míchu a nesoucí tíhu celého těla je pak velmi důležitá bezvadná stavba a tak i funkce všech jejích komponent.

S patologickými změnami meziobratlových plotének se setkáváme v souvislosti s vyšším věkem bez ohledu na plemeno psa. u jezevčíků však může docházet ke změnám meziobratlových plotének již od osmého měsíce stáří. Tento proces se nazývá chondroidní metaplazie a je charakteristický změnou koncentrace jednotlivých chemických komponent (glykosaminoglykanů, vody a kolagenu) disku. Výsledkem je ztráta jeho, pro správnou funkci, nezbytných elastických vlastností. Jakmile degenerace ploténky dosáhne jisté úrovně, může dokonce normální fyzická aktivita způsobit prasknutí jejího vnějšího vazivového prstence a explozivní výhřez velkého množství hmoty jádra do páteřního kanálu. Tato masa následně stlačuje míchu nebo z ní vycházející nervová vlákna a dochází ke klinickým projevům tohoto onemocnění.

Klinické projevy výhřezu meziobratlové ploténky se liší podle doby trvání, lokalizace a objemu jeho vyhřezlých hmot. V lehkých případech patří mezi klinické příznaky bolestivost v oblasti páteře projevující se např. naříkáním při zvedání, nahrbením zad, nechutí k pohybu a nekoordinovanou chůzí. Některá zvířata projevují celkový diskonfort jako nechuť k jídlu, odmítání her a podobně. Pro těžké případy je typické totální ochrnutí kaudálně (směrem k zadečku) od místa léze např. zvíře za sebou táhne pánevní končetiny a jeho pohyb tak připomíná lachtana. Dále se může přidružit ztráta citlivosti a poruchy močení (pomočování bez kontroly vůle nebo naopak neschopnost vymočení) a kálení.

Léčba se odvíjí od vážnosti postižení, celkového zdravotního stavu psa i časových a finančních možností majitele. u lehkých případů lze vystačit pouze s tzv. konzervativní terapií. Jejím základem je striktní omezení pohybu pacienta. Zvířeti dovolíme pouze pomalý, kontrolovaný pohyb bez překonávání jakýchkoliv překážek (shody, křeslo…). u těžších případů a temperamentních zvířat je vhodný dokonce klid v omezeném prostoru jakým může být u malých psů například krabice od televizoru. Restrikci pohybu je vhodné doplnit nahříváním a masírováním zádových svalů dle pokynů veterinárního lékaře. Tento režim by měl trvat po dobu 10-14 dnů. Protizánětlivé látky omezující bolest používáme u těchto pacientů obezřetně, protože jejich příznivý účinek podnítí zvýšení fyzické aktivity zvířete.

U těžších případů je vhodná léčba chirurgická. Operace páteře se provádějí v dnešní době na mnoha veterinárních klinikách. Principem operačního zákroku je odstranění masy tlačící na míchu. Po vlastním zákroku navazuje poměrně dlouhé období rekonvalescence (řádově týdny až měsíce). V této fázi je velmi důležitá aktivní účast majitele. Předem je nutno upozornit, že návrat pohyblivosti končetin není zdaleka okamžitý a ne vždy kompletní, určitý čas mohou pokračovat problémy s močením a kálením.

Jak vyplývá z předešlých řádků, onemocnění meziobratlových disků je velmi vážným zdravotním problémem, kterému je radno raději předcházet a ušetřit tak svého čtyřnohého miláčka bolesti i stresu již v raném věku (u jezevčíků dochází k prvním epizodám onemocnění již mezi třetím a šestým rokem stáří). Jedním z důležitých preventivních faktorů je vhodná výživa napomáhající správné funkci vlastního disku, kloubních chrupavek i vazů. a právě tzv. chondroprotektiva přinášejí do organismu látky potřebné pro jejich správný vývoj a funkci. Při volbě těchto preparátů je vhodné sledovat skladbu, poměr a vstřebatelnost jejich jednotlivých komponent. i u jezevčíků by tak měla při tomto výběru rozhodovat obecná pravidla, která vycházejí ze složení tkání pohybového aparátu a jejich metabolismu. Více informací o této problematice naleznete v následujícím článku.

MVDr. Pavla Holá (Radová)